Farnost Františkovy Lázně - Město

 

Římskokatolická farnost
Františkovy Lázně

 

Farnost Františkovy Lázně - Venkov

Římskokatolická farnost
Františkovy Lázně - venkov

 

 

Římskokatolický kostel Povýšení sv. Kříže

 

Římskokatolický kostel Povýšení sv. KřížeKdyž byl v chebském kraji roku 1812 návštěvou císař František I., povolil na žádost chebského magistrátu zbudovat ve Františkových Lázních nový kostel. O dva roky později pověřuje císař duchovní správou po dobu letní sezóny Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou, který se posléze ujímá správy místa natrvalo. Budova kostela vznikala podle plánů dvorního stavebního úřadu, slavnostní zahájení její stavby se uskutečnilo 13. července 1815, hotový chrám pak byl 16. července 1820 slavnostně požehnán vikářem P. Christophem Grassoldem. Kostel byl filiálkou farnosti v Horních Lomanech, ale když jsou r. 1865 Františkovy Lázně povýšeny na město, záhy vyvstává potřeba zřídit zde samostatnou farnost. Tak se stalo roku 1868. Tehdy se i započalo se stavbou přilehlé fary, kterou pak o rok později křižovnický řád dokončí. 18. září 1869 je slavnostně instalován prvním farářem ve Frant. Lázních P. František Huspeka, O.Cr.
Františkolázeňský kostel Povýšení Svatého Kříže je jednou z nemnoha čistě empírových sakrálních staveb v zemi. Jeho vstupnímu průčelí jsou předloženy čtyři mohutné sloupy kolem portálu, takže se štítem, který na sloupech spočívá, vytvářejí mělký portikus. Plochostropou obdélnou loď zakončuje vně polygonální uvnitř polokruhový presbytář zaklenutý konchou. Prostor věže, jež nevystupuje z půdorysu lodi vytváří předsíň a o patro výš kruchtu s varhanami ze samého konce 19. století. Věž sama skrývá tři zvony z nichž dva pocházejí ze zaniklé kaple sv. Jana Nepomuckého, jež stávala poblíž křižovatky ulic Ruské a Pátého května. Největší a zároveň nejstarší zvon je datován rokem 1506. Malířskou výzdobou chrámu byl r. 1854 pověřen Vilém Kandler, který se už dříve osvědčil při vyzdobení kaple Sv. Kříže na Pražském hradě. Strohý interiér zdobí zejména cyklus křížové cesty od Rudolfa Bötgera z Chebu. Architektura oltářů z 1. poloviny 19. stol. je od roku 1971 značně pozměněna a četné prvky mobiliáře byly odstraněny docela. Přestože šlo o drastický zásah do vybavení chrámu, celek díky použití podstatných částí původního mobiliáře a nemožnosti srovnání s původním stavem nepůsobí rušivě. Lavice v lodi jsou stylové, pod kůrem barokní. Polychromovaná socha Assumpty neorokoková. Tato socha a další nečetné prvky výzdoby chrámu jsou nepůvodní.

 

DUCHOVNÍ SPRÁVCI VE FRANTIŠKOVÝCH LÁZNÍCH
DIE ORTSSEELENSORGER IN FRANZENSBAD
CHURCHMEN IN FRANTIŠKOVY LÁZNĚ

 

1. 1869 - 1883 P. František HUSPEKA, O.Cr. † 11.07.1891
2. 1883 - 1889 P. Karel ČERNÍK, O.Cr. † 30.09.1889
3. 1889 - 1892 P. Josef WIEDEMANN O.Cr. † 07.05.1898
4. 1892 - 1904 P. Josef ZWITTLINGER, O.Cr. † 17.06.1905
5. 1904 - 1918 P. Gustav SYSEL, O.Cr. † 28.08.1930
6. 1918 - 1945 P. Friedrich KINDERMANN, O.Cr. † 13.10.1945
7. 1945 - 1946 P. Gustav SCHREIER, O.Cr. † 06.05.1977
8. 1946 - 1950 P. Eduard JANITZKÝ, O.Cr. † 18.12.1963
9. 1950 - 1953 P. Josef ŠEBESTA, O.Cr. † 17.01.1995
10. 1953 - 1964 R.D. Andrej HIRJAK  
11. 1964 - 1972 P. Metod Vilém CETL, O.Praem. † 09.07.1972
12. 1972 - 1990 R.D. František RADKOVSKÝ  
13. 1990 - 1991 P. Jan Vladimír FRANZE, O.Praem.  
14. 1991 - 1998 P. Vojslav Pavel BAXANT, O.Praem.  
15. 1998 - 2001 P. Milan KUČERA, O.Cr.  
16. 2001 - P. Jan Nepomuk JANEČEK, O.Cr.